Vlkům se na Šumavě daří, rozmnožují se, zvyšuje se počet jejich teritorií, a jak dokládá cílený monitoring, nejsou hrozbou pro hospodářská zvířata.
Návrat vlků
Před šesti lety bylo v oblasti centrální Šumavy potvrzeno první vlčí teritorium, nazvané podle této oblasti Srnská smečka. V témže roce u pozorované vlčí smečky došlo i k rozmnožování.
V průběhu následujících šesti let se vlčí populace v oblasti NP Šumava rozrostla na 36 jedinců, což je o čtvrtinu více než v roce 2021, uvádí vedoucí zoolog Správy NP Šumava Jan Mokrý. Zároveň ale dodává, že tento údaj se v průběhu roku může měnit, a to v souvislosti s narozením vlčat, odchodem mladých vlků na nová neobsazená teritoria, případně jejich úhynu.
Hospodářská zvířata zaujímají pouhá 2,5 procenta potravy vlků
Velmi zajímavé jsou také výsledky výzkumů, které přináší spolupráce NP Šumava s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy, která provádí mimo jiné rozbory vzorků trusu. Z toho je totiž možné také zpětně stanovit jídelníček vlků.
„K dnešnímu dni jsme prozkoumali více než 260 vzorků trusu na potravní analýzu. Ukazuje se z nich, že spárkatá zvěř (jelení, srnčí zvěř a divoká prasata) tvoří 96 procent potravy vlků. Zbylá procenta tvoří jiná drobná potrava (zajíci, drobní savci) a hospodářská zvířata zaujímají 2,5 procenta z jejich potravy. Vlci na Šumavě se tak významnou měrou podílejí na odlovu jelení zvěře, jak to doposud dělal pouze člověk. V následujících letech budeme mít možnost sledovat, jaký to bude mít vliv na její početnost,“ hodnotí výsledky analýz zoolog Správy NP Šumava Oldřich Vojtěch.
Od roku 2017 zoologové NP Šumava vyjíždějí k nahlášeným škodám na hospodářských zvířatech na území Národního parku a CHKO Šumava. Díky tomu mohou zhodnotit soužití vlků s chovy hospodářských zvířat.
„První škody od vlků jsme registrovali v roce 2017. S nárůstem těchto šelem jich také přibývalo. V roce 2018 jich bylo sedmnáct, v roce 2019 čtyřicet jedna. Následně počet škodních událostí klesal. V roce 2020 jsme jich registrovali třicet sedm, o rok později dvacet jedna a loni dvaadvacet. Letos zatím evidujeme pět událostí. Příčinou poklesu počtu řešených škod je pravděpodobně efektivní snaha chovatelů předcházet útokům a svá stáda zabezpečují,“ říká Oldřich Vojtěch.
Pohotovostní plán na odstřel vlků je nadbytečný
Zjištění zoologů NP Šumava a přírodovědců z UK ukazují, že pohotovostní plán spočívající v odstřelu vlků, který představil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), je nadbytečný.
Vlk jako predátor je v české krajině pro regulování populace určitých druhů zvířat nezbytný. Jeho nízké počty se projevují přemnoženou spárkatou zvěří nebo nadměrným nárůstem populací bobrů ve vybraných lokalitách, na což si zase stěžují vodohospodáři.
Pro lepší soužití vlků s lidmi v lokalitách s četnými chovy hospodářských zvířat je třeba důkladná osvěta chovatelů těchto hospodářských zvířat, která povede ke kvalitnějšímu zabezpečení stád, jak se to daří na Šumavě.
Zdroje:
Jan Dvořák. Šest let přítomnosti vlčích smeček na Šumavě ukazuje, jak stárnutí dopadá i na vlky. Tisková zpráva Správy NP Šumava. 6. 6. 2023.
MŽP ČR. MŽP a MZe má společný plán na případné zásahy proti problematickým jedincům vlka. Tisková zpráva MŽP ČR. 4. 5. 2023
MŽP ČR. Pohotovostní plán pro řešení situací při výskytu problematických jedinců vlka obecného. Pohotovostní plán MŽP ČR a MZe ČR. 5. 5. 2023
