Chov koček v domácnosti

V dnešní době existuje mnoho druhů zvířat, které lze chovat jako zájmová zvířata. Většina lidí však stále volí psy a kočky. Není divu, jsou to zvířata, která nám dávají najevo svou lásku každým okamžikem. Chov koček v domácnosti je čím dál více častější způsob chovu. Ovšem někdy to nemusí být tak lehké, jak se zdá, a proto vám v následujícím textu představíme pár základních pravidel, jak zajistit co nejlepší prostředí pro kočku v domácnosti.

Na úvod je dobré zmínit, že oproti psovi je kočka velmi vázaná na prostředí, ve kterém žije, nikoliv na majitele. Pokud bude mít zajištěné základní biologické potřeby a bezpečné místo ve svém teritoriu, pravděpodobně po vás nebude tolik strádat, když si vyrazíte na celodenní výlet. Pro zajištění co nejlepšího prostředí pro kočku v domácnosti existuje 5 pilířů, které vycházejí ze znalostí přirozeného chování.

1. pilíř – zajištění bezpečného místa

Kočku můžete částo vídat na místech a v pozicích, kdy ani lidský mozek nechápe, jak je to z anatomického hlediska možné. Ať už je to místo či pozice jakákoliv, platí pro to několik zásadních charakteristik. Kočka musí mít z místa vždy možnost úniku. Zároveň je pro ni komfortní, když má rozhled kolem sebe. Proto jsou to úkryty často vyvýšené a zároveň oddělené, zajišťující samotu a klid. Ne vždy ale musí být úkryt vyvýšený. Z chovatelských zkušeností pro odpočinek skvěle poslouží i krabice či košík. Občas se mezi chovateli vyskytuje názor „čím menší prostor, tím více pohodlí“.

2. pilíř – zabezpečení základních biologických potřeb

Pod tímto pojmem si můžete představit krmení, napájení, toaletu, škrábání a odpočinek. V těchto případech byste se měli řídit pravidlem n+1, tzn. počet koček plus jedno navíc (např. jeden zdroj toalety plus jeden navíc). 
Krmení i voda by měli být v mělkých miskách, protože kočkám může vadit dotýkání se hmatových vousků o stěny nádoby. Samozřejmostí je jejich denní mytí. Velkou roli také hraje kam misky umístíte, protože pro kočky není příjem krmiva sociální záležitostí, a proto je umístěte na klidné osamocené místo, ne však vedle kočičí toalety. 
Toaleta by měla být 1,5x delší než samotná kočka. Důležitá je také výška steliva, která by měla mít ideálně 8 – 10 cm, aby kočka mohla zahrabávat výkaly. Existuje spousta typů steliva i toalet, záleží však na preferencích jedince. Zásadní je denní odklízení výkalů a minimálně 1x týdně vymývání celého boxu a výměna steliva. 
Pro kočku je dobré mít co nejvíce členitý prostor, tomu může napomoci odpočívadlo skládající se z několika plošin a škrabadla, které je neméně důležité pro obrušování jejich drápků. Pokud kočka nemá přístup ven, měli byste její život obohatit možností koukat z okna. V lepším případě jí umožnit přístup na balkon, který ale musí být zasíťovaný a dostatečně zabezpečený před únikem a spadnutí kočky. 

3. pilíř – hra a lovecké chování

Hravé chování je nejvíce rozvinuto u koťat, s postupným stárnutím kočky může ubývat. To neznamená, že si dospělé kočky nepotřebují hrát. Jako hračka může posloužit cokoliv – myšky, míčky, krmivo… Nejméně vhodné jsou hračky s provázky, kde hrozí riziko pozření. Stačí zapojit fantazii a najdete nespočet způsobů hraní.
Lovit je pro kočku přirozeným instinktem. Proto je ideální, když má kočka přístup na zahradu, která by měla být opatřená proti úniku. Kočka na zahradě uplatňuje své přirozené chování a tím ji děláte nejšťastnější. Ovšem může se stát, že občas něco uloví a přinese vám to do domu. V tom případě nesmíte kočku trestat. Kočka je od přírody lovec. Pokud se tak bude stávat častěji, neměli byste zapomínat na pravidelné odčervování jako prevenci proti parazitům. Samozřejmostí je nechat volný přístup do domu, aby kočka měla možnost úkrytu.

4. pilíř – interakce s majitelem

I když se to občas nezdá, kočka potřebuje interakci s majitelem. Míra intenzity je individuální a záleží na socializaci, která probíhá mezi 2. a 7. týdnem věku kotěte. Ať už je míra socializace jakákoliv, vždy byste ji měli respektovat. Pokud budete kočku intenzivně mazlit a pusinkovat, nebude mít z toho potěšení. Kočce někdy stačí pouhá přítomnost majitele ve stejné místnosti či jemné hlazení a drbání. 

5. pilíř – respektování vnímání pachů

Zde se opět dostáváme k možnosti přístupu kočky na zahradu. Venkovní prostředí, jakož pro kočku prostředí přirozené, umožní rozpoznávání pachů nejvíce. V tomto případě může posloužit i balkon, kde se také vyskytuje obrovská škála pachů. 
Pokud kočka nemá žádný přístup na místa výše uvedená, prostředí může obohatit šanta kočičí či kozlík lékařský, kteří navozují stav euforie. Nápomocný může být i sprej s feromonem, který zmírňuje stres.

Na závěr je dobré zmínit i organizace zabývající se chovem koček. Největší evropskou organizací chovatelů koček je Fédération Internationale Féline (FIFe). V rámci České republiky existuje Sdružení chovatelů koček (SCHK), které je sekcí Českého svazu chovatelů (ČSCH).

Zdroje:

Vyhláška č. 21/2013 Sb., o stanovení podmínek chovu psů a koček.

ROCHLITZ, Irene, ed. The Welfare Of Cats [online]. Dordrecht: Springer Netherlands, 2007 [cit. 2021-11-08]. Animal Welfare. ISBN 978-1-4020-3226-4. Dostupné z: doi:10.1007/978-1-4020-3227-1

02/12/2021

Autor: Bc. Monika Bukáčková

Poradna

Ptáte se...

  • Co je považováno za týrání zvířat?
  • Je možné doma chovat medvěda?
  • Za jakých podmínek mohu pohřbít psa nebo jiné domácí zvíře na zahradě?
  • Kdo a při jakém počtu musí oznamovat chov psů?
  • Jsou stanoveny nějaké podmínky pro převoz koně?
  • Našel jsem zraněnou srnku, mohu si ji nechat na zahradě?

Více

Partneři a sponzoři