Welfare neboli pohoda zvířat je téma, kterému je v poslední době věnováno stále více pozornosti. Ochránci zvířat se domáhají lepších životních podmínek pro zvířata a je stále větší zájem o produkty z farem a bio chovů. Tento tlak zapříčinil přísnější dodržování životní pohody zvířat, která doposud neměla v lidské společnosti tak důležité místo, jako je tomu dnes.
Vývoj vztahu člověka a zvířete
Až do 18. století člověk nebral na pohodu zvířat ohledy a zdůrazňoval svoji nadřazenost. Prosazovaly se názory, že zvířata jsou lidem podřazena a fungují jako stroje, které necítí bolest, nemají duši ani svědomí. Byl zastáván názor, že pouze člověk je schopen myšlení. Až začátkem 19. století se začal vztah mezi člověkem a zvířetem zlepšovat. O jejich ochranu se prosadil zejména Jeremy Bentham, který tvrdil, že není důležité, zda zvířata mohou myslet, ale zda mohou trpět.
V roce 1824 byl v Anglii založen první spolek pro ochranu zvířat Královská organizace na ochranu zvířat před krutostí (RSPCA). Průlom na poli ochrany hospodářských zvířat pak udělala Brambellova komise, která uvedla, že zvíře by mělo mít možnost vstát, lehnout si, otočit se, očistit si tělo, natáhnout si končetiny. Později bylo definováno 5 svobod britskou Radou pro welfare hospodářských zvířat (FAWC) takto:
- Svoboda od hladu a žízně přístupem k čerstvé vodě a krmivu zaručujícímu plné zdraví a tělesnou zdatnost.
- Svoboda od nepohodlí poskytnutím odpovídajícího prostředí včetně úkrytu a pohodlného místa k odpočinku.
- Svoboda od bolesti, zranění a onemocnění prevencí anebo rychlou diagnózou a léčením.
- Svoboda od strachu a stresu zajištěním takového prostředí a zacházení, které vylučují psychické strádání.
- Svoboda projevit přirozené chování poskytnutím dostatečného prostoru, vhodného prostředí a společnosti zvířat téhož druhu
Na těchto 5 svobod navázal britský odborník J. Webster, který definoval slovo welfare.
Definice welfare
Welfare (Velferth) je staronorské slovo odvozené ze slova „dobré“ (val) a „cesta“ (fara). Definicií welfare je pohoda zvířat, tj. úroveň prožívání života individuem zvířete na úrovni spokojenosti, tzn. na úrovni naplňování přirozených potřeb zvířat. Odborníci se shodují na 3 složkách welfare: jak se zvířeti daří po stránce fyzické, jak se cítí, jak život prožívá po stránce psychické a do jaké míry může žít způsobem, který je přirozený pro daný druh.
Faktory ovlivňující úroveň welfare
Welfare může být ovlivněno spoustou faktorů, které lze rozdělit mnoha způsoby. Mezi fyzikální faktory řadíme mikroklima ustájení (teplotu, proudění vzduchu, vlhkost, hluk,…). Chemické faktory zahrnují koncentrace určitých látek v ovzduší (kyslík, odpadní a toxické plyny). Výskyt mikroorganismů se pak řadí mezi faktory biologické. Důležitou roli hraje i výživa, napájení a způsob ustájení (včetně možnosti sociálního kontaktu s ostatními jedinci). Těchto faktorů je ovšem mnohem více a každého jedince ovlivňují jiným způsobem. Spolupůsobení negativních vlivů může vyústit ve strach a úzkost.
Metody hodnocení welfare
Welfare se dá hodnotit několika způsoby:
- Protokoly hodnotící úroveň welfare zvířat na úrovni stáda. Tyto protokoly jsou založené na faktorech charakterizujících prostředí, přičemž k hodnocení se využívá reprezentativní vzorek zvířat. Mezi nejpoužívanější metodu patří Animal Needs Index, který zohledňuje možnost pohybu, sociální kontakt, kvalitu podlah, kvalitu mikroklimatu a úroveň větrání a intenzitu chovatelské péče.
- Protokoly hodnotící welfare na úrovni jedince založené na hodnocení reakce zvířat na specifické podmínky prostředí. Často používanou metodou je Welfare Quality, jež se používá pro skot, prasata a drůbež. Hodnocenými kritérii jsou dobrá výživa, dobré ustájení, dobré zdraví a přiměřené chování zvířete. Existuje také další řada protokolů určených pro speciální účely, např. hodnocení úrovně welfare psů v útulku, koní, nosnic apod.
- Indikátory úrovně welfare, které jsou velmi specifické pro jednotlivé druhy zvířat. Obecně lze říci, že můžeme pozorovat biologické fungování organismu z hlediska produkce (rychlost růstu, produkce mléka, zabřezávání), zdravotní stav (poranění, onemocnění), fyziologické funkce (srdeční a dechová frekvence, teplota), chování zvířat (abnormální chování) a spoustu dalších. Užitečným ukazatelem úrovně stresu může být také hladina stresových hormonů, kterými jsou např. kortizol nebo kortikosteron.
Kontrola nad dodržováním welfare zvířat
Při chovu zvířat je nutné řídit se platnými právními předpisy. Nad dodržováním těchto předpisů dohlíží veterinární inspektoři Státní veterinární správy. Dalšími orgány ochrany zvířat jsou Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo obrany v rozsahu své působnosti, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a státní orgány příslušné ke schvalování projektů pokusů stanovené zákonem č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání.
Zdroje:
DOLEŽAL, Oldřich, Miloslav BÍLEK a Jan DOLEJŠ. Zásady welfare a nové standardy EU v chovu skotu. Praha: Výzkumný ústav živočišné výroby Praha-Uhříněves, 2004. ISBN 80-86454-51-7.
MALÍKOVÁ, Martina. Prostředí a zacházení se zvířaty: welfare, stres, bolest, utrpení u zvířat.
Ochrana pohody zvířat – welfare. Státní veterinární správa [online]. [cit. 2021-11-29]. Dostupné z: https://www.svscr.cz/zdravi-zvirat/ochrana-pohody-zvirat-welfare/
VEČERKOVÁ, Lenka, Jana JOZEFOVÁ a Vladimír VEČEREK. Základy veterinární péče: Výuková opora pro studenty veterinárního lékařství. Brno: Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, 2015.
Welfare hospodářských zvířat: Multimediální text pro studenty 1. ročníku bakalářského studia [online]. Brno: Veterinární a farmaceutická univerzita Brno [cit. 2021-11-29]. Dostupné z: https://cit.vfu.cz/hzwelfare/index_soubory/rozcestnik.htm
Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [vid. 4. 11. 2021]. Dostupné z: https://www.aspi.cz/products/lawText/1/39964/1/2
