Přeprava zvířat
Komerční přeprava hospodářských zvířat a jejich porážky jsou doslova trnem v oku řadě ochránců zvířat. Našimi aktivitami na toto téma chceme široké veřejnosti i odpovědným zákonodárcům přiblížit za využití odborných vědeckých poznatků všechny aspekty této problematiky, více rozproudit diskuzi na toto téma a přispět k nezbytným změnám.
Přepravou se rozumí přesun zvířat prováděný jedním nebo více dopravními prostředky a související činnosti, včetně nakládky, vykládky, překládky a odpočinku, dokud není dokončena vykládka zvířat v místě určení.
Právní úprava přepravy zvířat
Podmínky přepravy zvířat se řídí řadou předpisů. Tím nejzásadnějším v rámci EU je Nařízení Rady (ES) č. 1/2005 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností, přímo v české legislativě pak s přepravou zvířat má přímou souvislost zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči, zákon č. 4/2009 Sb., o ochraně zvířat při přepravě, vyhláška č. 296/2003 Sb., o zdraví zvířat a jeho ochraně, o přemísťování a přepravě zvířat a o oprávnění a odborné způsobilosti k výkonu některých odborných veterinárních činností, vyhláška 22/2013 Sb., o vzdělávání na úseku ochrany zvířat proti týrání.
Způsoby porušování welfare
S ohledem na řadu předpisů, které řeší přepravu zvířat, by se mohlo zdá, že vše je dostatečně ošetřeno. Bohužel tomu tak není a řada důvodů, která vedla k vydání Nařízení Rady (ES) č. 1/2005, přetrvává:
- přeprava nezpůsobilých zvířat
- špatné zacházení se zvířaty
- neodpovídající podlahová plocha, případně výška stání
- neodpovídající kvalita a množství vzduchu
- nadměrně vysoké nebo nízké teploty, velké teplotní rozdíly
- dehydratace a hladovění
- nedostatečná nebo žádní kontrola zvířat v průběhu přepravy
- neúměrně dlouhá doba přepravy
Cíle projektu
Není reálné požadovat absolutní zákaz komerční přepravy zvířat či spotřebu jejich produktů, avšak je možné alespoň snížit jejich utrpení a zlepšit jejich welfare. Pokud bude celý proces realizován s rozmyslem ve všech souvislostech, bude ku prospěchu i chovatelům hospodářských zvířat a spotřebitelům. Mezi hlavní cíle tohoto projektu patří:
- zavést dohled nad všemi kroky přepravy (kamerové systémy v přepravních vozech doplněné o automatizované přístroje znamenávající teplotu, vlhkost, kvalitu vzduchu a koncentraci čpavku)
- průběžné vyhodnocování pořízených záznamů
- udělování citelných sankcí za jejich porušování jednoznačné definování a zajištění odpovědnosti péče o zvířata, která se v důsledku transportu ocitla v obtížné situaci
- zákaz dlouhotrvajících cest (cesta trvající více než osm hodin počínaje okamžikem pohybu prvního zvířete zásilky) s výjimkou pro schválenou přepravu chovných zvířat za účelem založení či obohacení chovu
- zákaz vývozu zvířat do zemí, jejichž právní předpisy nezajištují ochranu zvířat alespoň v rozsahu právních předpisů EU (např. častý vývoz zvířat do zemí, kde po stresující přepravě trvající několik desítek hodin následuje rituální porážka)
Celou problematikou se aktivně zabývá i Vyšetřovací výbor pro ochranu zvířat během přepravy Evropského parlamentu (ANIT), který počátkem roku 2022 hodlá vyzval komisi a země EU, aby zvýšily své úsilí o respektování dobrých životních podmínek zvířat během přepravy. Podstatné však je, zda se tuto výzvu daří transformovat do příslušného nařízení a jeho konečné znění.
Porážka zvířat
Porážkou zvířat je dle české legislativy míněno usmrcení jatečného zvířete za účelem využití jeho produktů. Jatečnými zvířaty jsou označována hospodářská zvířata, jež jsou určena k porážce a jatečnému zpracování, a jejichž maso je určeno k výživě lidí. Porážky jsou však často spojeny s k nevhodnému zacházení se zvířaty, které může být kvalifikováno jako týrání. Moderní technologie a postupy přitom dovolují porážet zvířata s maximální šetrností, jak k samotným zvířatům, tak i k masu.
Právní předpisy
Stejně jako v oblasti přepravy, je porážka zvířat spjata s mnoha právními předpisy. Mezi ty nejzásadnější se řadí Nařízení rady (ES) č. 1099/2009 o ochraně zvířat při usmrcování, zákon č. 246/1992 Sb., o ochraně zvířat proti týrání, zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči, vyhláška č. 418/2012 Sb., o ochraně zvířat při usmrcování, ve znění pozdějších předpisů. Na to navazuje řada dalších předpisů, která mají za cíl zabezpečit nezávadnost a bezpečnost výsledných produktů pro uživatele.
Stávající legislativa by si jistě zasloužila s ohledem na welfare zvířat doznat změn. V tuto chvíli je však jestě zásadnějším problémem časté nedodržování platné právní úpravy porážek zvířat. Pro zastánce názorů Reného Descartese (1596-1650), popírajícího vědomí zvířat, nezbývá jako argument uvést, že stres zvířat spojený s jejich přepravou a porážkou se výrazně projevuje na kvalitě masa.
