S blížícími se vánočními svátky přichází i tradice, mezi které patří kapr s bramborovým salátem na štědrovečerním stole. Než se ale kapr dostane na talíř, projde si procesem, jenž je často velmi stresující. Existuje mnoho způsobů, kterými lze cestu kapra na talíř udělat snesitelnější. Jedná se o dodržování správných podmínek stánkového prodeje kaprů, jejich transportu a postup při jejich usmrcení. Opomíjená by neměla zůstat ani problematika vypouštění kaprů do přírody.
Podmínky pro stánkový prodej ryb
Podmínky sezónního prodeje ryb na samostatných prodejních místech stanovuje novela veterinárního zákona č. 48/2006 Sb. Osoba, která má v úmyslu prodávat kapry, musí nahlásit krajské veterinární správě místo a čas prodeje. Prodejci jsou následně zapsáni na speciální seznam „Stánkový sezónní prodej ryb“.
Dále podle vyhlášky č. 375/2003 Sb. musí být stánky vybaveny váhami a prodejním pultem s dobře čistitelnou a omyvatelnou pracovní deskou s vyvýšenými okraji. Kádě s kapry musí být dostatečně velké a nesmí být přeplněné. Prodejce také musí rybám zajistit dostatek čerstvé vody, která káděmi protéká a současně zajišťuje její okysličování. Případné kontrole musí prodejce předložit doklad o tom, kde byly ryby naposledy sádkovány.
Podle ustanovení zákona na ochranu zvířat proti týrání, nikdo nesmí živé ryby zbavovat šupin nebo ploutví, vsouvat jim prsty pod skřele do žáber nebo jim vtlačovat prsty do očnic anebo násilně vytlačovat jikry nebo mlíčí (výjimky jsou uvedené v zákoně).
Čím vším si kapr musí projít, než skončí na talíři?
Výlov a transport
Při výlovu jsou kapři tlučením rybářů do vody vháněni do sítí. Ryby mají vyvinutý nervový systém, který jim umožňuje pociťovat nejen bolest, ale i strach a stres. Při tomto procesu dochází ke stresování ryb, některé mohou být tlučením i zraněny nebo se umačkají v sítích tlakem ostatních ryb.
Dalším stresujícím zážitkem je pro kapra transport, při kterém je v minimálním prostoru a množství vody naplněno maximální množství ryb. Kapři jsou přeléváni z aut do kádí a následně několikrát při přesunech do místních skladů a na další místa prodeje. Kapři jsou po výlovu a transportu už v kádích stánkového prodeje potlučení, hladoví a namačkaní jeden na druhém. Někteří jedinci cestu na stánek ani nepřežijí.
Kapr ve vaně
Uchovávat kapra ve vaně plné chlorované vody, která se rychle ohřeje, je pro něj velmi stresující a vysilující. Živý kapr zažije při přenosu domů hned několik teplotních šoků, poté je umístěn do vany, která je pro něj naprosto nepřirozeným prostředím. Mnohokrát je kvůli potřebě lidí se umýt i vyloven do kýble a následně vypuštěn zpět do vany. Podle odborníků i Státní veterinární správy ČR je to zvyk, na který by se mělo zapomenout. Josef Duben, tiskový mluvčí SVS ČR, proto doporučuje nechat kapra usmrtit odborníkem, a nekupovat živého.
Usmrcování kaprů
V případě, že bude prodejce ryby usmrcovat, kuchat, případně i porcovat, musí mít navíc další vybavení, které s těmito operacemi souvisí. Pracovníci, kteří usmrcují, případně kuchají, musí mít zdravotní průkaz a předepsané ochranné pomůcky (gumové rukavice, omyvatelná zástěra, holínky). Usmrcování se může provádět pouze schváleným způsobem a jen na přání zákazníka – kapři se nesmí zabíjet do zásoby. Kapr se omráčí tupým úderem na temeno a následně vykrví přetnutím žaber nebo velkých cév za hlavou.
Velmi traumatizující zážitek může kaprovi způsobit zabití po domácku. Nejčastější metodou je omráčení zvířete úderem paličkou nebo kladivem do hlavy. Při špatném provedení, kdy nedojde k úplnému omráčení ryby, je poté kapr vystaven dlouhé a bolestivé smrti.
Vypouštění kaprů do přírody
Jak již dříve informovala Státní veterinární správa ČR, po vypuštění kaprů zpět do přírody zhruba 70 % kaprů původně určených k vánoční konzumaci uhyne. Mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben uvedl: “Koupené vánoční kapry by lidé neměli pouštět zpět do rybníků. Na cestě k zákazníkům totiž ztratí síly potřebné k přežití ve studené vodě.”
Duben dále uvedl, že jedním z důvodů, proč kapr po vypuštění do volné vody zpravidla uhyne je ten, že cestou zažije několik teplotních šoků – z vody do kádě, z kádě do tašky, z tašky do vany a zpět do tašky a do volné vody.
Dalším problémem je, že před vlastním prodejem kaprů dochází k jejich vylačnění. Bez tukových zásob by tedy ani nebyli kapři schopni přežít zimu, kterou za normálních okolností tráví letargickým spánkem u dna rybníku. Vypuštění kapra za těchto okolností je tedy v rozporu se zákonem na ochranu zvířat proti týrání.
Zdroje
Akademie věd České republiky. Mýty o kaprech aneb Tradiční vánoční ryba z pohledu hydrobiologa [online], 2020 [cit. 2021-12-17]. Dostupné z: https://www.avcr.cz/cs/veda-a-vyzkum/vedy-o-zemi/Myty-o-kaprech-aneb-Tradicni-vanocni-ryba-z-pohledu-hydrobiologa/
DVOŘÁK, P. Anatomie a fyziologie ryb. Vodňany: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta rybářství a ochrany vod, 2014. ISBN 9788087437803.
Státní veterinární správa. O prodeji kaprů [online], 2006 [cit. 2021-12-17]. Dostupné z: https://www.svscr.cz/o_prodeji_kapru/
Státní veterinární správa. Kapr ve vaně, to je anachronismus [online], 2008 [cit. 2021-12-17]. Dostupné z: https://www.svscr.cz/kapr_ve_vane_to_je_anachronismus/
Státní veterinární správa. Prodejci vánočních kaprů musí nahlásit místa prodeje kaprů [online], 2021 [cit. 2021-12-17]. Dostupné z: https://www.svscr.cz/prodejci-vanocnich-kapru-musi-nahlasit-mista-prodeje-kapru/
