Značná část zájemců o pořízení psa v dnešní době již zvažuje výběr plemene s ohledem na společné soužití, kdy posuzuje svůj životní styl a aktivity s potřebami a zájmy jedinců daného plemene. Smyslem takového výběru je zpravidla společné, dlouhé, spokojené soužití.
Dlouhé, spokojené soužití však mohou narušit zdravotní komplikace. Řada zájemců o štěně by tak ráda zařadila do kritérií svého výběru i skutečnosti, které zdravotní stav psa mohou ovlivnit. Zde má významnou roli genetika.
Genetika
Chov mnoha plemen je spojen s genetickou fixací určitého znaku či vlastnosti. Někdy však byly, a stále jsou, chovatelské požadavky na exteriér či výkonnost, případně obojí zároveň, v přímém rozporu s požadavky na udržení dobrého zdravotního stavu. Zjevným příkladem tohoto tvrzení jsou například brachycefalická plemena, plemena psů s krátkým čumákem, mezi které se mimo jiné řadí mopsové, francouzští buldočci, angličtí buldoci či bostonští teriéři.
Značná část jedinců těchto plemen trpí brachycefalickým syndromem. Tak se nazývá soubor překážek v horních cestách dýchacích, vzniklých kombinací anatomických abnormalit (pozn.: nejčastěji se jedná o stenotické nozdry, prodloužené měkké patro a evertované váčky), ve snaze dosáhnout co nejkratších čumáků.
Mnoho chovatelů a majitelů těchto plemen projevy brachycefalického syndromu dokonce považuje za normální, žádoucí znak plemene, přestože se jedná o onemocnění, které má výrazně negativní vliv na welfare postižených jedinců. Řada chovatelů však z neznalosti nebo touze po příjmech spojených s prodejem štěňat takové „žádané“ vlastnosti ve svém chovu podporuje a mnoho zájemců, bez bližšího seznámení se s problematikou daného plemene, jedince z takových chovů vyhledává.
Obdobný problém však není specifikem brachycefalických plemen, v různých obdobách se týká mnoha dalších plemen, většinou takových, jak již bylo zmíněno, u kterých je chovem fixován nepřirozený znak či vlastnost.
Psi s průkazem původu
Při chovu psů s průkazem původu by měl být určitým garantem kvality a zdraví chovatelský klub pod nímž chovatel chová, Českomoravská kynologická unie a F.C.I. (pozn.: Mezinárodní kynologická federace), tedy organizace, jež podmínky chovu svými řády stanovují či upravují. Tato problematika je dosti složitá, ale nezbývá než konstatovat, že stávající řády těchto organizací ve většině případů zaostávají za vědeckými a lékařskými poznatky. Udržení dobrého zdravotního stavu plemene mnohdy předpisy těchto organizací, přes jejich veřejné proklamace o důrazu na zdraví, řeší pouze velmi okrajově a nedůsledně, bez zapojení erudovaných odborníků.
S ohledem na přístup některých chovatelů, kynologických organizací, jakož i stále omezených znalostí z oblasti genetiky, bohužel nelze jednoznačně říci, že psi s průkazem původu nejsou zatížení genetickými chorobami. U psů s průkazem původu je však velmi podstatná znalost rodokmenu, na základě které je možné se pokusit dohledat přenos známých, a s daným plemenem spjatých, genetických onemocnění, i když konkrétní gen nebyl doposud objeven. Taková, často až detektivní práce, má jistou šanci na úspěch pouze v případě, že ji provádí někdo, kdo se aktivně a dlouhou dobu v daném plemeni pohybuje.
Na co se při výběru štěněte zaměřit
Pro zájemce o štěně může být dobrým vodítkem porovnání dostupných odborných informací o zdraví plemen, jakož i doposud popsaných dědičných onemocněních či abnormalitách, které mohou být příčinou onemocnění. Podstatné je, seznámit se s podmínkami, za kterých chovatelský klub jedince uchovňuje a uděluje souhlas s krytím. Obecně není možné k chovu využít jedince s prokázanou dědičně podmíněnou vadou. Záleží však, jak je to daným klubem prověřováno.
Nejjednodušší to je u plemen a chorob, kde je prokázána genetická mutace. To je možné ověřit i prostřednictvím nabízených vyšetření příslušnými veterinárními laboratořemi. Na webových stránkách většiny laboratoří lze najít nabízená vyšetření podle plemen. A pokud taková vyšetření existují, klub by je měl v případě genetických onemocnění po chovatelých vyžadovat.
Velký počet plemen a jejich genetická rozmanitost však zatím neumožnila ucelenější popis genových mutací. Proto se u vybraných plemen sledují znaky, které s největší pravděpodobností s příslušným dědičným onemocněním přímo souvisí. Takové znaky, a tím postižené jedince, je možné z chovu vyloučit na základě odpovídajících veterinárních vyšetření.
I když je výběru štěněte a chovných jedinců věnována maximální možná péče, nelze na 100 % nic vyloučit. To je prostě biologie. Stejně jako lidé je i každý pes jiný. Při důkladném výběru je však možné řadě onemocnění a problému spojených se špatným zdravotním stavem a welfare předcházet.
Zdroje:
Hendricks, J. C. 1992. Brachycephalic airway syndrome. Veterinary Clinics of North America: small animal practice, 22(5), 1145-1153.
Sutter, N. B., & Ostrander, E. A. 2004. Dog star rising: the canine genetic system. Nature Reviews Genetics, 5(12), 900-910.
Zápisní řád Českomoravské kynologické unie. 2021. Praha: Českomoravská kynologická unie. 3 vydání. [vid. 10.8.2023] dostupné z https://www.cmku.cz/data/dokumenty/13-zapisni-rad-cmku-platny-od-1.4.2021.pdf
